Přihlášení

Jméno

Heslo



Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.

Kategorie článků



Sázavské geomoknutí

12.3.09


V Restauraci U Kata se sešla skupinka podivných osob a hovoří ostatním hostům nesrozumitelným jazykem. Zaslechnete zde slova jako "FTF, keš, lock & lock" a spousta dalších. Občas se ozve hurónský smích a konečně normální slova jako "auto, výlet, Sázava, neděle", nebo i celé věty: V 7 hodin ? Ani náhodu.


Jsem velmi zvědavý jak to bude vypadat dál.


15.3.09


Nakonec tři z těchto osob nasedají do auta (spíše do autíčka) a opouští v 8:30 město. Projíždějí kolem Čáslavi, projíždějí Havlíčkův Brod a zastavují u vysoké mohyly poblíž Přibyslavi. Chvilku jen ta zevlují po okolí, kde před mnoha lety vypustil duši jeden známý loupežník. Pak odněkud vytahují jakousi krabičku, něco píší do přiloženého bloku a znovu odjíždějí.



Tentokrát po zastávce u starobylého mostu v Ronově a chvíli bloudění po Sázavě u Žďáru parkují u nádraží a odjíždějí vlakem zpět do Přibyslavi. (Proč tam nezůstali ? pozn. autora).



V 10:57 vystupují z vlaku a obchází nádraží po silnici jen proto, aby se vrátili zpět z druhé strany. Až k nádraží nedorazili. Cestu jim přehrazuje řeka. Zůstávají na ostrohu nad Sázavou a opět vytahují nějakou krabici, něco píší, ukládají jí zpět pod kámen a mizí. Tentokrát si to míří skrz rodinné domy (opět lehce bloudí). Nejstarší z nich (zjevně navigátor) ukazuje kamsi k lesu a mizí v dáli po rozbahněné cestě.



Znovu na ně narážím u starobylého mostu, kde se tentokrát drápou na skálu nad vsí. Nejmladší projevuje dostatek inteligence a přichází svrchu. Prostřední vylézá strmý vrch a navigátor se pod skálou napájí čajem (evidentně s přísadou). Opět krabice, logování a po chvilce lelkování se opět vydávají na cestu. Sledují červenou značku.



Pokračují kolem obce a scházejí na silnici po které se vydávají opět do kopce. Je zřejmé, že opět bloudí a přelézají plot. chvilku zkoumají stopy zvěře a vydávají se roklí ke zřícenině hradu. Po již trapném rituálu s platovou krabicí se navigátor chvilku rozčiluje, že ta řeka co tu teče měla být potok. Nad jejich chováním chvilku žasne i trojice mladých divočáků. Nyní míří podél vody zpět na silnici. Tentokrát ovšem nepřelézají plot a procházejí brankou na kterou ukazuje obrovská cedule "Hrad Ronov". Zaslechl jsem něco o hospodářských zvířatech a nevidomých lidech. Pokračují neohroženě dál a cesta jim vesele ubíhá.



Po několika kilometrech chůze se vydávají po poli ke zbytkům staré železniční tratě (nečekají snad, že by tady jezdil vlak). Pokračují pěšky po zbylých pražcích až k odbočce k Červenému Mlýnu. Po cestě slušně prší a místní hospodářská zvířata schovaná v suchu pod střechou kůlny je sledují s údivem v očích.



Další krabice. Tentokrát se u ní zdrží na svačinu. Znovu se vydávají na cestu. Pravděpodobně opět bloudí. vydávají s opět na cestu po staré dráze, přestože kousek od jejich poslední zastávky byla zastávka a funkční železnice.



Nevyplatilo se. Trať o kousek dál končí. Nad korytem rozvodněné řeky Sázavy chybí most. Navigátor vypadá, že by se rád v řece opláchl, ale mladší a rozumnější to rázně zamítají. Pokračují lesem, kde je všude vlhko a místy i zbytky sněhu. další komplikace. Rozvodněný potok a zorané pole. Navigátor zkouší delší, ale čistší cestu trávou kolem potoka a Sázavy. Ostatní se rozbíhají hlubokou orbou a boty se mění na tlapy bahenních příšer.



Za polem se drápou do kopce a přecházejí po kolejích vedoucích na 40 metrů vysokém mostě nad řekou. Pokud by tu v tu dobu projel rychlík, zbudou tu jen tři mastné fleky. Opět lézají sráz na druhé straně řeky. Další krabice. Při zápisu nad nimi po mostě projíždí vlak. To bylo o fous. Jejich způsob zápisu se lehce mění. Nejmladší stojí na jedné noze, navigátor ho podpírá kládou a ten třetí podivín zase něco čmárá do sešitku.



Navigátor fotí most a všichni tři se vydávají na cestu po staré dráze směrem k Sázavě. opět nasedají do auta, které tu dopoledne opustili a odjíždějí. Cestou se ještě dvakrát zastaví u dalších plastových mikro krabiček a postupně se navrací do svých doupat.



Nevím sice proč, ale vypadají spokojeně.Vždyť za celý den nachodili 17,5 kilometrů, našli osm krabiček, brodili se bahnem a vodou, přelézali ploty, šplahli do skal a kopců a několikrát pořádně zmokli. Navíc ten divný krok o délce mezery mezi pražci Rakousko-Uherské dráhy jim vydrží asi pěkně dlouho.



Tímto s nimi končím a budu se zpět věnovat klidnému stopování Tamilských Tygrů.



Dodatek: Během cesty nebyl zraněn žádný kačer, ani jiné zvíře. Navigátor (Leroj), nemladší člen (Berda) a podivný mužík v modré bundě se slivovicí v batohu (Petr) jsou doposud živí a těší se dobrému zdraví.

Komentáře

Zatím nikdo nekomentoval. Buďte první kdo vloží svůj komentář.

Přidat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště se pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
Vygenerované za: 0.04 sekund
391,725 návštěv