Přihlášení

Jméno

Heslo



Zapomněli jste heslo?
Pro zaslání nového
Klikněte sem.


Reportáž psaná na lanovce

Další Spanilá jízda byla opět dohodnuta u Kata. Vyrazí se do Krkonoš na horskou tůru. V okolí je několik keší a hlavně spousta krásné přírody.


Dojem z výpravy při plánování lehce kalí čas odjezdu v sobotu v 6:00. Nakonec se vše podařilo. V 5:15 mne Iva za pomoci kapaček probouzí z komatu a v 6 hodin se setkávám na zastávce s Jirkou (Šuhajíkem), Jirkou (Lerojem) a se ztraceným a znovu objeveným Mirkem. Cesta probíhá bez problémů. Nespí ani osádka, ani řidič a zastavujeme se až u pivovaru v Nové Pace. Nikoliv na ochutnávku, ale pro keš. Leroj chvilku rozcvičuje Bédu a nakonec nalézá keš díky hintu na 15 metrech od Bédou určených souřadnic. V sousedním rybníku něco žblunklo. Béda stáhnul satelit ? Ne, jen ryba. Naskákat do auta a šupem do Špindlerova Mlýna.


Po setkání s hlídacím jezevčíkem a ledním medvědem nasedáme na lanovku na Medvědín. Mirek vytahuje housku a Leroj svléká triko. Naštěstí jen na chvilku a pouze z důvodu, aby si vzal pod to původní ještě jedno. Přeci jen je na lanovce poměrně větrno. Na konci jízdy se zadaří sundat Jirkovi nohy a odklápíme ochranou tyč, aby se nám lépe vystupovalo.


Dál se jde pěšky. Postupně vystoupáme cca 200 výškových metrů k Vrbatově boudě, kde se nás lesník ptá, zda máme nějaký závod. Zřejmě ho zarazilo Jirkovo tempo a náš dobíhající peloton za ním. Pokračujeme na Růženčinu zahrádku. Zjišťujeme indicie pro Velkou pradakšínu, první svačina a chvilka marného hledání výhledu na Říp. Počasí nám není nakloněno a mraky jsou příliš nízko. Odtud nás bohužel vyhání mírumilovný pes, nicméně Jirka má pocit, že si ho hladově prohlíží.


Kráčíme směrem k prameni Labe kolem vojenských protipěchotních bunkrů a dostáváme se do mračen. Těm je to jedno a celkem líně se prohánějí mezi námi. S hlavou v oblacích se dostáváme na místo určení. Okukujeme pramen, povinné focení pro Earth keš a pak krátký pochod pro nedalekou krabičku, napít se z jednoho z místních pramenů a do Labské boudy na pivo.


Po kratičkém oddychu se vydáváme hledat velký vodopád. Marně. Nakonec se informujeme a zjišťujeme, že jdeme úplně špatně. Vyrážíme tedy po modré a fotíme se u vodopádu. "Tohle že je Velký vodopád ? No tak to pardon." Nebyl. Ten opravdu velký byl asi o 100 metrů níže. Takže znovu focení pro druhou Earth keš a pak sestup do údolí. Kamenná stezka se kroutí a Jirka opět mizí nám, kteří si stále držíme pohodové turistické tempo. Po cestě zastavujeme a dáváme si oběd. Mirek opět fotí jak se ostatní cpou. No každý jsme nějaký.


Sestupujeme dál do údolí podél Labe, občas zastavujeme, obdivujeme přírodní scenérie a čteme zajímavé informace z turistických cedulí. Cestou občas zaslechnu menší uklouznutí a každou chvíli očekávám charakteristický zvuk padající veverky. Naštěstí se nic nestalo a v pohodě se dostáváme k menšímu vodopádu. Další foto pro keš. Tentokrát již blíže k vodopádu od kterého dostáváme menší sprchu.


Po přilehlé asfaltce se vydáváme zpět k autu. Jirka si na jedné z cedulí přečetl, že místní horská řasa má při narušení vůni fialky. Asi zkoušel špatnou řasu. Fialky to nebyly. Další kámen neriskuje a nezkouší rýpat do řasy rukou. Rovnou zaklel a kámen očuchává. Podobný nápad měl asi jeden z místních psů a opět kámen nevoní fialkama. Dál to nezkouší, nemá na to odvahu a konec konců již ani čich.


Vracíme se k autu a přejíždíme ke keši Sluneční kameny ve Špindlu. Dlouho hledáme, nakonec se Jirka projeví jako správný šťoura a klacíkem nachází úkryt. Kousek popojedeme a lovíme další krabku - Sokolík.


Přesun do Vrchlabí, rychlovka u zámku. Mirek s Jirkou hledají keš, Leroj fotí a já krmím místní kachny (pro rejpaly - suchým rohlíkem). Druhá keš je bohužel za zamčenou brankou a skrz díru v plotě se některým z nás nechce.


Na benzínce jirka nabírá palivo, hrozilo totiž, že se dál už nedostaneme. Klidná chvilka a další svačina. Přesun do Jilemnice a odlov několika kočárkových drive-in keší. Při přejezdu do Lomnice nad "Popelnicí" se zastavujeme u dalších dvou pokladů. Bohužel naviguje Leroj podle vytištěné mapy, takže nás Jirka trochu povozil.


Polední cíl dnešního dne - Lomnice nad "Popelnicí". Nejdříve vyrážíme na horu Tábor, kde je místní rozhledna. Opět marně vyhlížíme Říp. Spravíme si náladu nedalekou keší, kde je ukryta další část indicií k Velké pradakšině. Jako další cíl je multi Křížová cesta. Pár minut hledáme 15. zastavení cesty. Není tu. Co ty lidi neukradnou ? Vyrážíme za zbytkem multiny dolů z kopce. Cestou si Jirka přečte listing a patnáctá zastávka není klasické zastavení, ale plastika na začátku (pro lovce na konci) cesty. Vše se nakonec zadařilo a keš byla úspěšně odlovena.


Provádíme přesun do města a ověřujeme několik údajů k multinám, které Jirka počítal doma jako mysterky. Až na pár údajů se strefil a vše bylo nakonec odloveno. Drobný problém jsme zaznamenali pouze při vylodění v jedné místní chatové osadě, kde se nás jeden z místních mudlů s kosou v ruce ptal, jestli tady něco hledáme. Naštěstí Jirka pohotově odpověděl, že blízkou vodárnu a tato odpověď naštěstí stačila.


Cestou domů již jen dvě krátké zastávky na keších. U jedné z nich nás uvítal tanec světlušek a kolem 23 hodiny se dostáváme domů


Nohy trochu bolí, ale myslím, že se nám opět povedl pěkný výlet, který se sice změnil na menší kombajn s celkovým výsledkem 21 většinou povedených keší.

Komentáře

11 #1 Jazzlinka
dne 28. June 2009 22:43:44
Hezký článek. Koukám, že jste na některých keškách měli skoro stejné problémy, jako já s Míšou minulé léto.

Přidat komentář

Pro přidání komentáře musíte být přihlášený.

Hodnocení

Hodnotit mohou pouze přihlášení uživatelé.

Prosím přihlaště se pro možnost hodnocení.

Zatím nikdo nehodnotil.
Vygenerované za: 0.06 sekund
379,455 návštěv